varování meteorologů před vysokými teplotami dnes platí v Jihomoravském, Olomouckém, ale i ve Zlínském kraji. Další tropické dny jsou před námi. Majitelé koupališť a milovníci tepla se tady mohou radovat, ovšem ti, komu vedra vadí, jsou na tom podstatně hůř, jaké mají dopady vedra i jejich střídání s chladnějšími teplotami na lidský organismus? O tom teď budu mluvit s praktickým lékařem Cyrilem Muchou.
Mají varování obyvatel před vysokými teplotami dle vašich zkušeností smysl? dají lidé na rady?
mluvčí 5, Tak varovat Určitě ano, ale nikoliv strašit. Myslím si, že je někdy přehnané lidem říkat, co všechno je čeká. Prostě v létě horko, v zimě je zima. Na druhou stranu člověk, ty musí trošku dávat pozor, v prvé řadě by se měl podívat do svého občanského průkazu, kolik mu je let, za druhý, do svého chorobopisu, jaké má choroby A samozřejmě trošku se tomu horku přizpůsobit. To jednoznačně.
mluvčí 9, Je jasné, že v takových vedrech jsou ohroženy především malé děti, chronicky nemocní lidé, senioři. Co byste poradil lidem vy sám? A komu především?
mluvčí 5, Tak v prvé řadě, tak jak jsem říkal, záleží na tom, jestli jsem mladý, zdravý, tak celkem, pokud neběhám v pravé poledne maraton, tak celkem asi ty vedra zvládnu, pokud dodržuju normální pitný režim a podobně. Samozřejmě jinak je to opravdu u těch věkových kategorií, to znamená, správně jste řekla, malé děti a starší lidé, a potom zejména lidi, který se léčí pro nějaké chronické onemocnění. Ale bych asi nejvíc poukázal na lidi s vysokým tlakem, zejména ty, kteří se třeba léčí léky, který snižují tlak pomocí močopudných léků, tzv. diuretika, která odvodňují, a člověk si nemusí hned všimnout toho, že je vlastně dehydratovaný. Léky, které se berou na srdce, které roztahují cévy, zase člověka mohou dostat do hypotenze, do nízkého tlaku, a může kolabovat. Velmi ohrožení jsou lidé, kteří mají problémy s ledvinami a docházejí na umělou ledvinu, kde je velmi problematické to, jak správně nastavit příjem tekutin, protože na jednu stranu musí tekutiny přijímat a na druhé zase v omezené míře a podobně.
mluvčí 9, Zkuste, pane doktore, popsat, co se děje s lidským organismem, když čelí vysokým teplotám, jinými slovy, jak funguje naše termoregulace.
mluvčí 5, No, tak v prvé řadě člověk je teplokrevný organismus, to znamená, že do určité míry ty výkyvy teplot, a to jak do minusu, teda chladu, tak do horka, umí vyrovnávat, ale samozřejmě, že to je energeticky velmi náročné, to znamená, že to ten organismus vyčerpává, a to je právě to riziko pro ty, kteří mají nějaké chronické onemocnění, které už samo ten organismus vyčerpává nebo je to pro něj náročné, aby i v běžných podmínkách dobře fungoval. Můžeme si to, já to někdy přirovnávám, že to vyrovnávání teploty může být tak energeticky náročné, teda pokud nestojíme úplně na sluníčku, ale prostě při těch běžných horkách, když jdeme poměrně rychlou chůzí do druhého patra, tolik musí vyndat energie tělo na to, aby vyrovnalo tu teplotu, zrovna tak musí vydat. Srdeční frekvence se zvyšuje, dech se zvyšuje a podobně, to znamená, že to ten organismus zatíží a podle toho si také můžeme tomu přizpůsobit, Jsem-li schopen vyběhnout bez problémů do druhého patra a jestliže ano, tak se zas tak bát nemusím. Pokud tomu je jinak, tak bych měl problém se v těch horkách přizpůsobit.
mluvčí 9, Pane doktore, já s vámi mluvím ze studia Českého rozhlasu Plus. Mám tady pochopitelně klimatizaci, tak pro ty, kteří jsou v klimatizovaných prostorách, můžeme omezení nebo ty výzvy k omezení fyzické aktivity nebo výstrahy meteorologů ignorovat.
mluvčí 5, Tak pokud sedíte zrovna v té klimatizované místnosti a nepředstavuju si, že tam děláte dřepy u toho mikrofonu, tak víceméně ano, ale úplně jinak je tomu, když vycházíte ven potom a tam bych řekl, že to je problém té klimatizace. Ty přechody nakonec, vlastně výkyvy teplot …., před pár dny… ještě vlastně včera byla docela zima a zítra už mají být tropy, tak samozřejmě ty výkyvy pro ten organismus jsou mnohem víc zatěžující, než když je ten stav setrvalý, to znamená, jestliže člověk sedí v té klimatizaci a plánuje jít ven, tak by měl postupně tu teplotu přizpůsobovat tomu, kam půjde. A vůbec nejvíc je to vidět v autě. Pokud člověk přejíždí, zastavuje, vystupuje a podobně, tak by měl počítat s tím, že ty nárazy, ty výkyvy jsou pro ten organismus mnohem víc zatěžující, než to vlastní horko potom. A já to často vidím teď v ordinacích. Lidé začnou klimatizovat a říká se o rozdílu těch 5–7 stupních maximálně a pokud se to nedodržuje, tak to zažívám. Lidé do ordinace přicházejí se záněty dutin, s kašlem, astmatici mají zhoršený dech a podobně.
mluvčí 9, Praktické rady od praktického lékaře pana Dr. Cyrila Muchy. Mluvili jsme o tom, jak tropická vedra ovlivňují náš organismus. Hezké odpoledne, děkuji za váš čas.
Přidejte odpověď